První výraznější změnou bylo, když jsem v roce 2017 z důvodu úspory energií nechal na celé budově provést výměnu oken. Moje snaha o zateplení objektu o pár let později vyšla naprázdno, než jsem to stihl, byl jsem odvolán. V roce 2024 byl zastupitelstvem schválen obnovený záměr zateplení budovy, a to včetně vnitřních stavebních úprav. S ohledem na finanční náročnost stavby jsem nedoporučoval stavbu zahájit dříve, než bude jisté získání dotace. V původním záměru i návrhu smlouvy o dílo bylo také navrženo, aby nejdříve byly provedeny stavební úpravy interiéru a až v druhé etapě zateplení objektu. Stavba byla zahájena o prázdninách 2024, přestože v té době obec na stavbu dotaci neměla.

Poměrně záhy po zahájení stavby tak vedení obce předložilo návrh dodatku smlouvy, že z důvodu nedostatku financí bude stavba rozdělena do let 2024 a 2025 a v případě nezískání dotace se rozdělí i platby. Důležitým dodatkem smlouvy bylo, že se změní etapizace a jako první se provede zateplení objektu a střechy. Tímto krokem se patrně mělo opticky zvýšit šance na získání dotace. Po dokončení zateplení a zahájení prací v interiéru v roce 2025 však bylo zjištěno, že se na vnitřní konstrukci školy objevují poškození, která mohou značit vážný problém. Byl proveden statický průzkum, který potvrdil, že budova není bezpečná pro výuku. Práce byly přerušeny a od té doby se ve škole, byť zateplené, neučí.

Po úvahách, zda budovu opravit a zpevnit vnitřní konstrukce, nebo raději strhnout a postavit nový objekt, bylo i z ekonomických důvodů rozhodnuto budovu zachránit. K zahájení prací má dojít teď v říjnu, tedy po více než roce.

Možná, že pokud by se dodržela původně schválená etapizace, mohli jsme na problém přijít o rok dříve a o ten rok bychom dnes byli dál.

Při diskusi s lidmi mne však překvapilo, kolikrát jsem slyšel názor, že se rodiče i přes chystanou opravu školy budou bát sem své děti posílat. A je fakt, že tento psychologický efekt jsme patrně do rozhodování měli zapojit.

Samostatnou kapitolou je však zpětné poptávkové řízení na pořízení kontejnerů pro náhradní výuku, za které obec platí nemalé peníze na nájmu. Než někdo začne oponovat, že kritizuji, rád bych připomněl, že za mého starostování se podařilo ve věci školských budov realizovat poměrně dost staveb, takže vím, o čem mluvím. Dnes už to možná bývají i pamětníci, ale začalo to rozšířením kapacity mateřské školy o jednu třídu a současné rekonstrukci kotelny ve škole tak, aby kromě modernizace byla schopna teplem zásobovat i školku. Když jsme se v roce 2009 potýkali s nedostatečnou kapacitou školy, podařilo se mi dohodnout s okolními obcemi výstavbu kontejnerové školy – jedné z prvních v republice.

Využit k tomu byl pozemek v areálu školy a jen díky zmíněné rekonstrukci kotelny mohla být na teplo napojena i tato přístavba. Pár let poté následovala díky dotaci přestavba a zvýšení kapacity školní jídelny. Jen díky této úpravě byla následně možná přístavba školy a zvýšení její kapacity v budoucnu. K dalšímu rozšíření školy došlo v roce 2014, kdy kvůli navyšujícímu se počtu dětí bylo nutno kontejnerovou přístavbu zvýšit o jedno patro, tak jak ji známe dnes. Tehdy jsme si vyzkoušeli, jak náročné je vyhovět požárním předpisům ve školském zařízení. Tenkrát se také pospíchalo, vše se muselo zvládnout během prázdnin a požární předpisy platily i tehdy. Proto pořád nechápu, jak někdo mohl v loňském roce při poptávce kontejnerů opomenout tak důležitou podmínku, jako je požární odolnost, a kvůli tomu se již postavené kontejnery musely znovu rozebírat a narychlo rozstrkat po areálu.

Největší stavba, a na tu jsem po právu pyšný, se podařila v roce 2015. Tou je nová škola, která dnes nese hlavní tíži školní výuky. Na stavbu této školní budovy se mi podařilo získat dotaci a samozřejmostí pro mne tak bylo si celou stavbu od začátku do konce ohlídat. No a v roce 2016 se podařilo, také díky dotaci, postavit novou samostatnou budovu mateřské školy, která je ozdobou parčíku U Zelené cesty.